Poškození věřitele

Poškození věřitele - §222

Tento trestný čin je zaměřen proti jednáním, jimiž se snaží dlužník poškodit svého věřitele tím, že úmyslně zmenší svůj majetek, nebo se snaží zastřít jeho existenci. Tímto jednáním znemožní věřiteli, aby se domohl svého práva, jelikož není již možné majetek dlužníka zpeněžit a získat tím prostředky pro úhradu pohledávky. Jedná se o úmyslný trestný čin. Samotné jednání uvedené v prvním odstavci §222 trestního zákoníku spočívá v tom, že byť i část svého majetku či majetek celý zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelným, nebo zatíží právem třetí osoby či pronajme věc, jež je předmětem závazku dlužníka vůči věřiteli, předstírá nebo uzná neexistující právo či závazek, nebo takové právo či závazek uzná ve větším rozsahu, než v jakém skutečně existuje, předstírá splnění závazku nebo předstírá svůj úpadek, nebo jinak zdánlivě zmenšuje svůj majetek či předstírá jeho zánik a tím třeba jen z části zmaří uspokojení svého věřitele. K trestnosti takového jednání je zásadní skutečnost, že takového jednání se může dopustit pouze dlužník. Mezi pachatelem takového trestného činu, a věřitelem, jehož uspokojení bylo byť i částečně zmařeno, musí v okamžiku páchání tohoto činu existovat smluvní vztah. Další okolností nutnou k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu je způsobení škody nikoliv malé, tedy alespoň 25 000 korun. Za takový čin hrozí v případě prokázání pachateli uložení trestu odnětí svobody až na 2 léta či trestu zákazu činnosti.
Ve druhém odstavci je podchyceno jednání osoby odlišné od dlužníka, která by se snažila zmařit byť částečně uspokojení věřitele obdobným způsobem, jako je uvedeno v odst. 1 písm. a), tedy zničila, poškodila, zatajila, zcizila, učinila neupotřebitelnou nebo odstranila část majetku dlužníka. V dalším bodě postihuje odstavec 2 jednání, při kterém někdo uplatní k majetku dlužníka neexistující právo nebo pohledávku, nebo právo či pohledávku existující uplatní ve vyšší hodnotě nebo lepším pořadí, než jaké má. Takového trestného činu se může dopustit kdokoliv- jakákoliv osoba, je však nutné, aby se jednání popsaného ve skutkové podstatě dopustila s úmyslem byť i částečně zmařit uspokojení věřitele.

Kvalifikované skutkové podstaty berou jako okolnost, na jejímž základě se postupuje podle vyšší trestní sazby, způsobení značné škody a získání značného prospěchu v odstavci třetím (alespoň 500 000 korun), a způsobení škody velkého rozsahu nebo získání prospěchu velkého rozsahu v odstavci čtvrtém (alespoň 5 000 000 korun). V případě získání prospěchu je lhostejné, zda takový prospěch získá pachatel pro sebe, nebo pro jiného. Zvláštní kvalifikovanou okolností je v odstavci čtvrtém pod písmenem c) způsobení úpadku v důsledku jednání způsobeného v odstavcích 1 a 2.
Trestní sazba u odstavce třetího činí u třetího odstavce šest měsíců až pět let, v odstavci čtvrtém tři až osm let. V posledním odstavci se již nejedná o přečin, jako tomu bylo v odstavcích předchozích, ale o zločin ve smyslu §14 trestního zákoníku.