Reorganizace

Reorganizace je alternativním způsobem řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka. Týká se dlužníků, kteří jsou zároveň podnikateli. Provoz podniku dlužníka (ať už je osobou fyzickou či právnickou) pokračuje dál ve své činnosti, nicméně je provozován za podmínek tzv. reorganizačního plánu. Cílem je ozdravit hospodaření dlužníkova podniku takovým způsobem, aby mohl postupně uspokojovat pohledávky věřitelů.

Návrh na povolení reorganizace může podat sám insolventní dlužník nebo i přihlášený věřitel. Podmínkou je, aby dlužník-podnikatel zaměstnával v pracovním poměru více než 100 zaměstnanců nebo aby jeho roční obrat činil více než 100 milionů korun za poslední účetní období. Pokud ovšem dlužník předloží soudu reorganizační plán schválený polovinou zajištěných a polovinu nezajištěných věřitelů, tak soud reorganizaci povolí taktéž.

Věřitelé jsou při reorganizaci rozděleni do skupin. Ti jsou rozděleni na základě toho, aby věřitelé v obdobném postavení byli sdruženi ve stejné skupině. Samostatnou skupinu tvoří každý zajištěný věřitel.

Reorganizační plán se projednává na schůzi věřitelů. Přijetí je zajištěno tím, že pro něj hlasují všechny skupiny věřitelů nadpoloviční většinou uvnitř skupin podle výše jejich pohledávek. Reorganizační plán obsahuje způsob reorganizace, rozdělení věřitelů do skupin, rozsah uspokojení věřitelů, sanační opatření a další náležitosti podle § 340 insolvenčního zákona. Následně musí být schválen rozhodnutím soudu.

Podle § 341 odst. 1 insolvenčního zákona lze reorganizaci provést zejména prostřednictvím následujících opatření: restrukturalizací pohledávek věřitelů, spočívající v prominutí části dluhů dlužníka včetně jejich příslušenství nebo v odkladu jejich splatnosti, prodejem celé majetkové podstaty nebo její části anebo prodejem dlužníkova podniku, vydáním části dlužníkových aktiv věřitelům nebo převodem těchto aktiv na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast, fúzí dlužníka - právnické osoby s jinou osobou nebo převodem jeho jmění na společníka se zachováním nebo změnou práv třetích osob, připouštějí-li to právní předpisy o hospodářské soutěži, vydáním akcií nebo jiných cenných papírů dlužníkem nebo novou právnickou osobou, zajištěním financování provozu dlužníkova podniku nebo jeho části, změnou zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiných dokumentů upravujících vnitřní poměry dlužníka. Konečný způsob reorganizace závisí na dohodě dlužníka s věřiteli a na výše popsaném hlasování.

Dlužník po povolení reorganizace zůstává dlužníkem s dispozičními oprávněními, ačkoliv nad ním insolvenční správce vykonává dohled.

Po nabytí právní moci rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu se plán stává účinným vůči všem osobám, které jím jsou dotčeny. Upravují se zakladatelské dokumenty a stanovy podle reorganizačního plánu.

Klasický způsob ukončení reorganizace je splnění reorganizačního plánu. Soud dále může zrušit rozhodnutí o schválení reorganizace, pokud zjistí závažná pochybení při jeho schvalování a také může reorganizaci přeměnit v konkurz, pokud cílů reorganizace už nemůže být dále dosaženo.