Šikanózní insolvenční návrh

Postihování zjevně neopodstatněných insolvenčních návrhů nebo též „šikanózních insolvenčních návrhů“  bylo do českého právního řádu zavedeno novelou č. 334/2012 Sb zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, tzv. insolvenčního zákona.

Součástí regulace je to, že soud může podle § 82 insolvenčního zákona předběžným opatřením uložit insolvenčnímu navrhovateli, jehož pohledávka nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Toto předběžné opatření lze uložit jen na návrh dlužníka podaného při prvním úkonu, který dlužníkovi přísluší po podání insolvenčního návrhu a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření doručí insolvenční soud v tomto případě do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci a insolvenčnímu navrhovateli..

            Dále soud může insolvenční návrh odmítnout pro zjevnou bezdůvodnost a to na základě § 128a. Jestliže se návrh ukáže jako bezdůvodný, tak soud návrh odmítne neprodleně, nejpozději však do 7 dnů poté co byl insolvenční návrh podán. V § 128a odst. 2 insolvenčního zákona nalezneme demonstrativní výčet toho, co lze za zjevně bezdůvodný insolvenční návrh považovat. Zejména tehdy, když insolvenční navrhovatel dokládá oprávnění  jej podat pohledávkou, ke které se pro účely rozhodnutí o úpadku nepřihlíží, dále při opětovně podaném insolvenčním návrhu  u kterého insolvenční navrhovatel nedoloží, že splnil povinnosti uložené mu případně předchozím rozhodnutím o insolvenčním návrhu nebo jeho podáním insolvenční navrhovatel zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka. Pokud soud návrh pro zjevnou bezdůvodnost odmítne, může uložit tzv. „šikanóznímu navrhovateli“ pořádkovou pokutu až do výše 50.000,- Kč.

               Dle § 147 má osoba, které zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vznikla škoda nebo jiná újma v důsledku odmítnutí či zastavení insolvenčního řízení vinou navrhovatele, právo na náhradu škody nebo jiné újmy vůči insolvenčnímu navrhovateli. Právo na náhradu škody nebo jiné újmy lze uplatnit také tehdy, byl-li insolvenční návrh zamítnut, pokud nebyl zamítnut proto, že dlužník v insolvenčním řízení splnil své závazky. Členové statutárního orgánu věřitele, který podá na dlužníka insolvenční návrh a následně se úpadek dlužníka před soudem neprokáže nebo je řízení zastaveno z formálního důvodu na straně navrhovatele insolvenčního návrhu ručí za škodu tím způsobenou společně a nerozdílně v případě, pokud společnost své závazky z odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu neplní (viz odpovědnost statutárního orgánu). Žaloby z těchto nároků lze podat do 6 měsíců od doručení rozhodnutí, jímž se končí řízení o insolvenčním návrhu.