Úpadkové právo
Poradna

Způsobení úpadku

V §224 trestního zákoníku se setkáme se dvěma základními skutkovými podstatami a dvěma kvalifikovanými skutkovými podstatami. Objektem neboli zájmem, který je chráněn trestním zákoníkem, je zde řádné fungování obchodních vztahů a solventnost pachatele. Základním znakem první skutkové podstaty vyjádřené v odst. 1 je přivodění si úpadku. Na rozdíl od předchozích skutkových podstat zákon nevyžaduje úmysl pachatele, tohoto trestného činu se lze dopustit i z hrubé nedbalosti. Pojem hrubé nedbalosti definuje trestní zákoník v počátečních ustanoveních §16 odst. 1. Z hrubé nedbalosti je trestný čin spáchán, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti k zájmům chráněným trestním zákoníkem. Jedná se o jakousi kvalifikovanou nedbalost, nedbalost, která je zvláště odsouzeníhodná. Z dikce §224 odst. 1 trestního zákoníku „kdo, byť i z hrubé nedbalosti, si přivodí úpadek…“ lze usoudit, že čin lze spáchat buď úmyslně, nebo z hrubé nedbalosti. Dle §13 odst. 2 trestního zákoníku je trestným takový čin, který je spáchán úmyslně, není-li stanoveno, že postačí spáchání z nedbalosti. Jelikož hrubá nedbalost je jakýsi mezistupeň mezi nedbalostí a úmyslem, analogicky je nutno usoudit, že stanoví-li zákon jako předpoklad protiprávnosti činu hrubou nedbalost, je vyloučené spáchání takového trestného činu nedbalostí obecnou. 

               Způsobit úpadek je nutno některým ze způsobů uvedených pod písmeny a) až e). Tedy tak, že činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům, nebo spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem, nebo je s nimi v hrubém nepoměru, užívá poskytnutý úvěr v hrubém nepoměru k jeho původnímu účelu (což může způsobit nástup předčasné splatnosti a tím přivodit úpadek), nebo poskytuje ze svého majetku půjčky či úvěry, ač je to v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům (tedy někomu poskytne půjčku, ač není potom schopen plnit své závazky), či učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která není předmětem jeho běžné obchodní činnosti, nebo je v hrubém nepoměru vůči jeho majetkovým poměrům.  Vždy se jedná o nějaký úkon, operaci, transakci, která je velmi zásadně nepřiměřená majetkovým poměrům či běžnému fungování a činnosti pachatele.

Pojem úpadek je nutno jako u ostatních skutkových podstat chápat v objektivním smyslu, tedy jako skutečnost nezávislou na tom, zda byl úpadek konstatován nějakým orgánem.

Za jednání uvedené v předchozí části hrozí pachateli až 1 rok odnětí svobody, či zákaz činnosti.

Druhá základní skutková podstata vyjádřená v odstavci 2 je zaměřena na případy, kdy již je osoba v úpadku, ví o tom, a přesto přijme ještě nějaký další závazek, či zřídí někomu zástavní právo ke své věci, a tím zhorší postavení dosavadních věřitelů. K přijetí závazku či zřízení zástavy se musí vztahovat zavinění aspoň ve formě hrubé nedbalosti, jak tomu bylo v předchozím odstavci a rovněž postih za takové jednání je stejný jako postih v odstavci prvním.

Obě kvalifikované skutkové podstaty jsou vázány na výši předchozím jednáním způsobené škody. V odstavci tři zákon stanoví možný trest odnětí svobody až na 3 léta, pokud způsobí jednáním uvedeným v odstavci 1 a 2 značnou škodu, tedy dle §138 odst. 1 trestního zákoníku alespoň 500 000 korun. V odstavci posledním, tedy čtvrtém se již setkáme s dolní sazbou trestu odnětí svobody, za takový čin totiž hrozí trest odnětí od 6 měsíců do pěti let, opět v návaznosti na výši škody způsobené jednáním v odstavci 1 a 2, tedy škody velkého rozsahu (alespoň 5 0000 000 korun).